Antonín Kanta. Obrazy mého světa – tušení a doteky řádu

Zdalipak je možné lidskou rukou vytvořit technicky preciznější síť čar než to umí computer? Čar, které se protínají a překrývají, vytvářejí ve výsledku neobvykle dokonalé geometrické prostředí. Systém čar vyzařuje magické světlo, které jednou jím prochází, podruhé z něj vystupuje. Jsou ale i takové kresby, které diváka vtahují dovnitř a světlo pohlcují. Taková je část kresebných cyklů Antonína Kanty, které lidskou precizností jaksi překonávají počítačové zpracování.

Antonín Kanta se zpočátku nejvíce zabýval fotografií. Fotografií technicky dokonalou: dokumentární, portrétní, aktů, struktur a detailů. Usiloval zachytit víc, než je dáno pouhému oku. Šel za světlem do říše fantazie, fotograficky „postihoval“ svět za obrazem. Když fotografický obor ovládla digitální technika, vstoupila do jeho tvorby kresba z volné ruky i realizovaná pomocí pravítka a šablon. Dnes je kresba pro Kantu zcela nezbytnou životní potřebou jako dýchání – slouží mu v úsilí o vizualizaci vlastních pocitů, prožitků; je jeho vnitřní výpovědí, projevem radosti z tvoření. Antonín Kanta vytváří početné neukončené cykly kreseb tužkou, perem a tuší, barevnými tušemi, výjimečně i sprejem. Neustávající hledání vnitřního řádu přírody i lidské společnosti cestou světla a geometrií obohatil kolážemi a asamblážemi z odhozených předmětů, obalového materiálu, provázků – stručně řečeno z odpadu, který díky jeho vlastní imaginaci, hravému, ale vždy preciznímu zpracování získává neskutečný, poetický náboj. S autorem se podělíme o radost z tvorby a objevíme kouzlo nekonečného světa kresby.