{altattrib}

Galerie výtvarného umění v Náchodě

Přeskočit na: Navigaci | Aktuální sdělení | Aktuální výstavy


novinky na e-mail / © / english
© GVUN 2008
design Ondřej Klos / Podol
code Petr Rapant
Návrat na úvodní stránku Galerie výtvarného umění v Náchodě

Aktuální výstavy

František Matoušek (1901-1961)

Místo konání: přízemí zámecké jízdárny
Termín konání: 24/06 - 29/08 2010

František Matoušek se narodil 12. 5. 1901 ve Vysokém Mýtě v rodině kamnáře a krbaře Jana Matouška a jeho ženy Anny. Po zjištění tuberkulózy (1908) pobýval u sestry v Terstu, kde se začal zabývat výtvarnou činností. Pobyt v italském městě trval až do roku 1912. Tímto rokem je datován také jeho první známý obraz. Posléze začal studovat na gymnáziu ve Vysokém Mýtě a současně docházel na kresbu k vysokomýtskému malíři Arnoldu Koblitzovi (1883-1933). Po absolvování gymnázia začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Jakuba Obrovského a dále pak v ateliéru prof. Augusta Brömse (1920-1923). Mezi jeho spolužáky byli i významní malíři, jako například Jindřich Štyrský. Rok po svém nástupu na Akademii se stal členem skupiny revoltujících studentů na akademické půdě školy, pojmenované po Janu Preislerovi. Následně opoustil Akademii a začal studovat na Karlově univerzitě v Praze filozofii, pedagogiku a dějiny umění (1923), ale nachází zalíbení spíše v cestování. Navštívil Francii, především Paříž a následně odjel a cestoval po Itálii. Svá výtvarná studia zakončil v roce 1929 na Akademii výtvarných umění v ateliéru profesora Františka Thieleho. Matouškova tvorba je stylově, názorově i tématicky velmi členitá, což dokládá i členství v mnoha uměleckých spolcích, hnutích a výtvarných sdruženích či skupinách (Jan Preisler 1923; Devětsil 1926-1929; Dada 1927; Umělecká beseda1929-1931; Le Grand Jeu 1934; Skupina československých výtvarníků v Paříži 1939-1950). Vyvíjela se od realismu k expresionismu, následně k  abstrakci, aby nakonec dospěla i k surrealismu. Zprvu Matoušek tvořil imaginativní a poeticky laděné krajiny (Dalmatské ostrovy, Pražské Nokturno), ale občas stylizoval lidskou postavu (Raněný pařížský stávkující, Procitnutí jara). Závěrem třicátých let se v jeho výtvarném projevu objevila výrazná razantní expresivní zkratka. Malba nese v hutných pastózních kontrastních plochách i znaky a stopy kubismu. V letech 1935-1936 většinu času trávil ve Francii. Po mobilizaci se na krátko vrací do Prahy a zapojuje se do protifašistického hnutí. Po obsazení Prahy (1939) opět odjíždí Matoušek do Paříže a ve Francii několikrát vystavuje. Stal se předsedou Skupiny československých výtvarníků a řídí její činnost. Mimo jiné také organizuje vydání kolektivního díla Pour la Tchécoslovaquie, kam přispěli například svými linoryty i Marc Chagall nebo Pablo Picasso. Po anexi  Francie Německem (1940) byl nucen prchnout do Anglie. Právě zde v relativním bezpečí v Chelsea zakládá a vede do roku 1944 Československou školu užitého umění. Během  války vznikla řada kreseb a reportážních záznamů, které zde vystavil a později je knižně publikoval (Žikešova malá mapa Matouškových kreseb). V roce 1944 odjíždí do Spojených států amerických, kde se usadil a vystavoval, především v New Yorku v Bignou Gallery. O pouhý jeden rok později odjíždí zpět do Anglie, odkud stěhuje svou školu užitého umění do již svobodné Paříže. Kromě pedagogické činnosti se věnoval kresbě, malbě, ale i ilustrační grafice a typografii. V roce 1950 byl společně s velvyslancem Adolfem Hoffmeistrem a dalšími spolupracovníky a diplomaty vypovězen z Francie. Příčinou bylo zřejmě nečekané vypovězení francouzských diplomatů z komunistické Prahy. Odjíždí tedy do Československa, kde je přijat velmi chladně. Necítí se tu dobře, proto cestuje na Slovensko. Koncem padesátých let podniká opět cesty do ciziny, zvláště pak do Bulharska. K autorovým šedesátým narozeninám v roce 1961 proběhlo ve Vysokém Mýtě a Praze několik retrospektivních výstav. Téhož roku bohužel František Matoušek 13.října v Praze zemřel.

vrátit se na začátek této stránky