{altattrib}

Galerie výtvarného umění v Náchodě

Přeskočit na: Navigaci | Aktuální sdělení | Aktuální výstavy


novinky na e-mail / © / english
© GVUN 2008
design Ondřej Klos / Podol
code Petr Rapant
Návrat na úvodní stránku Galerie výtvarného umění v Náchodě

Aktuální výstavy

Věra Frömlová-Zezuláková (1924-1998) - Výběr z díla

Místo konání: ochoz zámecké jízdárny
Termín konání: 24/06 - 29/08 2010

Věra Frömlová, rozená Zezuláková se narodila 3. 8. 1924 v Novém Městě na Moravě a zemřela 26. 12. 1998 v Praze. Po ukončení novoměstské reálky a znovuotevření vysokých škol byla přijata na Akademii výtvarných umění v Praze do atelieru figurální malby prof. Vladimíra Sychry a po absolutoriu pokračovala v restaurátorské škole prof. Bohuslava Slánského. Podnikala mnohé studijní cesty po Evropě, zejména v období práce v NG (Paříž 1957), v rámci pomoci Florencii (po záplavách 1967) byla na pracovním pobytu ve Fortezza da Basso.  V letech 1956– 1974 byla zaměstnána v restaurátorském atelieru Národní galerie v Praze, kde se věnovala zejména gotické deskové malbě. Počátkem 60. let restaurovala spolu s M. Hamsíkem část triptychu Mistra Třeboňského oltáře – Kladení do hrobu. Za tuto práci jí bylo uděleno vyznamenání „Za vynikající práci“. Největší ohlas však vzbudil její výkon při konzervaci a rekonstrukci „Církvické desky“,  která byla znovu sestavena ze šupinek barevné vrstvy opadaných pod obrazem. Díky této trpělivé a nekonečné práci bylo objeveno a zařazeno dosud neznámé dílo Mistra třeboňského oltáře, které se podařilo určit díky srovnání s technikou malby samotného Třeboňského oltáře. Mezi obrazy a sochami, které Věra Frömlová restaurovala najdeme celou řadu stěžejních mistrovských děl českého i evropského umění, Lucase Cranacha, Anthonise van Dycka, Quentina Massyse, Gerarda Terborcha, Andrea da Cione zv. Orcagna a mnoho dalších. Od r. 1974 pracovala samostatně. Během 80. a 90. let se mimo jiné podílela na restaurování souboru deskových obrazů Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně (23 desek), pracovala zde až do svých posledních dnů. Mnohé své poznatky dokumentovala a publikovala v odborných časopisech (Umění, Technologia artis, apod). Restaurátorská práce je časově náročná a vyčerpávající a Věra Frömlová jí věnovala mnoho sil. Přesto se snažila najít si čas i na volnou tvorbu. Účastnila se rovněž několika Horáckých salonů ve svém rodném městě. Pro těžké onemocnění manžela byla však nucena na dlouhou dobu malování odložit. Milovala svůj rodný kraj, vracela se sem a těšila se, že poslední léta stráví na Vysočině a bude se opět věnovat svému vytouženému malování. Tento sen už zůstal bohužel nenaplněný. (Jana Lukešová)

vrátit se na začátek této stránky